Foto: Shutterstrock

Duševní choroba je nemoc jako každá jiná. A může postihnout každého. Myslíte si, že jste normální? A víte to jistě? Zjistili jsme pro vás spousty informací o psychickém zdraví. A to není vše! Na portálu Patalie.cz se nyní můžete zkusit na svět podívat očima duševně nemocných, kteří trpí maniodepresí, demencí, obsedantně kompulzivní poruchou a paranoiou.  Teď se pojďme seznámit s pár zajímavostmi o lidské psychice.

ŽENY VS. MUŽI
Na psychiatrických odděleních je ošetřeno o 50 % více žen než mužů. Ženy se utápí především v neurotických a afektivních poruchách. Dvojnásobně víc než muži. Důvodů může být celá řada a není možné je zobecňovat. Ženy mohou být obecně emočně labilnější než muži, kteří si někdy problémové situace tolik nepřipouštějí. Na rozdíl od žen je pak ale zase více „řeší“ alkoholem nebo psychoaktivními látkami, čímž si přivodí jiné zdravotní problémy. Ženám více pomůže se vypovídat.

DUŠEVNÍ CHOROBY STOJÍ ŠÍLENÉ PENÍZE
Například ADHD. V některých státech USA je touto diagnózou hyperaktivity označeno až 15 procent dětí a 5,6 procenta dětí bylo přinuceno brát psychoaktivní léky. Přitom existuje jen velmi málo dlouhodobých dat o negativních následcích těchto návykových léčiv. Podle zprávy GlobalData představuje jen trh s léky pro ADHD hodnotu čtyř miliard USD (asi 80 miliard Kč) a v příštích deseti letech se má zdvojnásobit.

100 000 000 ZDRAVÝCH NEMOCNÝCH
Psychiatrie je spoluviníkem podávání léků stovkám milionů mužů, žen a dětí. Velkou část zodpovědnosti za masovou výrobu duševních chorob má Diagnostická příručka (DSM) Americké psychiatrické společnosti. Tato publikace definovala vysoce pochybné „nové“ diagnózy. Diagnostikování normálního chování jako „nemoci“ je obrovský trend. Zatímco úvahy o zařazení internetové pornografie, hazardních her nebo sexu mezi nebezpečné závislosti se ukazují stále více jako opodstatněné, překvalifikování přirozené bolesti nad ztrátou blízkého člověka na klinickou depresi, pokud trvá déle než 14 dní, už je přece jen spornější.
2 000 000 000
Spotřeba většiny léků určených k léčbě psychických poruch zůstává v posledních letech zhruba stejná, užívání antidepresiv se od roku 1995 skoro zosminásobilo. Loni za dodávky antidepresiv nemocnicím a lékárnám výrobci inkasovali 959,4 milionu Kč (bez DPH a obchodní přirážky). Vedle antidepresiv se schovávají antipsychotika – léky na psychotické symptomy u schizofrenie nebo maniodepresivní psychózy. Bere je méně než jedno procento populace, ale částka je podobných 977,4 milionu korun.

JAK JSOU NA TO ČEŠI? HLTÁME ANTIDEPRESIVA PO MILIONECH BALENÍ
Češi v roce 2015 spolykali 6,5 milionu balení antidepresiv, což je skoro třikrát více než před deseti lety. Počty prvních návštěv u psychiatrů vzrostly dokonce o stovky procent. „Nemůžeme jednoznačně říci, že jsou Češi více depresivní nebo úzkostní. Pouze jsou více léčeni,“ vysvětluje trend profesor Cyril Höschl. Léky na psychiku pravidelně užívá zhruba pět procent české populace. Mezi nejoblíbenější tablety patří Cipralex, kterého loni distributor dodal za 57 milionů korun.
Nejvíc přibylo nových pacientů s demencemi (rozvíjí se např. u Alzheimerovy nebo Parkinsonovy nemoci). Od roku 1994 do 2013 se jejich počet zvýšil o 381 %. A spolu se stárnutím populace bude hůř.
Navíc je tu děsivá souvztažnost, jak na ni upozorňuje psychiatr Martin Anders: „Velká část seniorů užívá anxiolytika, a to zejména ta nejrizikovější z nich, tedy benzodiazepiny. Sem patří různé „prášky na spaní“ nebo „na uklidnění“ jako třeba Neurol, Diazepam, Lexaurin či Hypnogen.“ Nevědí přitom, že tím urychlují proces rozvoje demence. „Právě tyto léky patří k vůbec nejčastěji nesprávně předepisovaným, a to zejména u seniorů. Jejich dlouhodobé užívání může vést až k rozvoji život ohrožujících deliriózních stavů,“ upozorňuje budoucí šéf České psychiatrické společnosti. Lidé, kteří si vyzvednou své „prášky“ v podobě anxiolytik, ale vůbec netuší, že důsledkem dlouhodobého užívání těchto léků může být delirium, při přerušení užívání epileptické záchvaty nebo právě demence.
30 % invalidity je u nás způsobeno duševními nemocemi
75 % smluv si lidé uzavírají na trvalé následky způsobené úrazem. Zbytečně. Ve skutečnosti je jen 15 % trvalých následků způsobeno úrazy. Češi mají naopak velice podhodnocené pojistky na následky nemocí. Na nemoci je nastaveno jen 40 % smluv versus reálných 85 % invalidit způsobených nemocemi. A neuvěřitelných 30 % invalidit je způsobeno právě duševními nemocemi.

JAK SE NEZBLÁZNIT?
„Pravidelně se hýbat, přemýšlet nad tím, co člověk jí, mít čas na přátele a své záliby, tedy nežít jen prací. To jsou rady, které znějí banálně, ale skutečně fungují,“ radí Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc, psychiatr a přednosta Psychiatrické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice.
Další cenné rady najdete na webu Patalie.cz/dusevnizdravi, kde si můžete stáhnout příručku Jak si udržet zdravý rozum, otestovat se prostřednictvím kvízu na téma K jaké psychické nemoci máte největší sklony nebo si na simulátoru vyzkoušet, jak vidí svět pacienti s depresí, demencí, paranoiou nebo OCD.
 
Zdroj: patalie.cz